MUZEUM HOMOLUPULŮ
investor: občanské sdružení Chmelobrana Žatec
občanské sdružení Chrám Chmele a Piva
pivovar Krušovice
ÚZEMÍ HOMOLUPULŮ - ÚZEMÍ CHRÁMU CHMELE A PIVA - ŽATECKÁ CHMELAŘSKÁ OBLAST
Homolupulové nám zanechali odkaz v podobě území, které je i dnes světově proslulým regionem. A to díky unikátním vlastnostem Žateckého chmele a díky charakteristické krajině plné chmelnic. Záruka kvality tohoto chmele spočívá i v tom, že jsou dány zákonem obce a místa, ve kterých se smí Žatecký chmel pěstovat. Na Žatecku, Rakovnicku, Podbořansku a Slánsku je jich více než třista. Takovýto chmel smí nést označení: Chmel ze Žatecké výrobní oblasti. Tato oblast se ne náhodou shoduje s územím starověkého národa Homolupulů. Pěstování chmele je totiž podmíněno souhrou klimatických a půdních podmínek, které se dnes na Žatecku potkávají s tradicí sahající až do dob dávných Homolupulů.
CHRÁM CHMELE A PIVA je záměr, který chce navázat na jedinečnost území a unikátnost kultury Homolupulů, je záměrem propagovat jedinečnost Žateckého chmele a tradice celého chmelařského regionu. Na území chrámu Chmele a Piva, jak je nazývána Žatecká chmelařská oblast, je k vidění celá řada turisticky zajímavých přírodních míst, historických měst a objektů, chmelařské venkovské i industriální architektury. Mnohé hodnoty vznikaly na základě původních tradic dávných Homolupulů a jsou i dnes dokladem jedinečnosti našeho chmelařského regionu v celosvětovém měřítku!
HOMO LUPULUS
Objev „nejstaršího pivaře“ v dubnu roku 2001 pod úrovní žateckého náměstí rozhodně nebyl, až na docela malou hliněnou destičku na dně hrobu, takovou senzací, jakou z něj udělaly některé sdělovací prostředky u nás i v zahraničí.
V mnoha zajímavých nálezech se objevují stopy zvláštní kultury, které lze datovat do období mezi 3. až 4. tisíciletím před naším letopočtem. Antropologické výzkumy, pylové a dendrologické analýzy a vědecké rozbory nacházejí v nálezech této dávné kultury mnoho společných zvláštních rysů.Tyto znaky však nelze vysledovat u žádné jiné známé kultury na území celé Evropy a to ani z pozdějších období. Jedná se především o celkově mohutnější stavbu skeletu, mírně deformovanou páteř pocházející pravděpodobně od dlouhodobé zátěže v oblasti zad i břicha a změny v krční části páteře.
Rovněž tak hrobová výbava je charakteristická a odlišuje se od obdobných nálezů v jiných lokalitách.Téměř ve všech hrobech bylo nalezeno množství hliněných úlomků konkávních i plochých tvarů se segmenty nečitelných vrypů, úlomky opracovaného dubového dřeva a záhadné kroužky z kovu o velikosti dnešního papírového pivního tácku. Nález na žateckém náměstí navíc obsahoval téměř kompletní, i když silně poškozenou hliněnou nádobu o objemu O,492 litru a malou hliněnou destičku se sedmi vrypy. A právě objev této destičky způsobil onu velkou senzaci a přispěl pravděpodobně k objasnění souvislostí s mnoha předešlými nálezy. Jednalo se totiž s největší pravděpodobností o nejstarší pivní účet, jaký kdy byl nalezen!
V okolí dnešního Žatce rostl divoký chmel již v dávných dobách a to potvrdily i pylové a spektrální analýzy provedené na odebraných vzorcích zeminy, které zjistily přítomnost pylu chmele ( Humulus Lupulus L.). Nejinak tomu bylo i při objevu „ nejstaršího pivaře“ na žateckém náměstí, kde se navíc prokázalo, že hliněná nádoba, kterou kostlivec křečovitě držel ve své pravé ruce, musela být naplněna koncentrovaným chmelovým mokem.
Toto zcela evidentně prokázané používání chmele při přípravě nápoje odlišuje tohoto starověkého člověka od ostatních jeho současníků natolik, že byl ve vědecké literatuře pojmenován Homo Lupulus nebo i Homolupulus.
občanské sdružení Chrám Chmele a Piva
pivovar Krušovice
ÚZEMÍ HOMOLUPULŮ - ÚZEMÍ CHRÁMU CHMELE A PIVA - ŽATECKÁ CHMELAŘSKÁ OBLAST
Homolupulové nám zanechali odkaz v podobě území, které je i dnes světově proslulým regionem. A to díky unikátním vlastnostem Žateckého chmele a díky charakteristické krajině plné chmelnic. Záruka kvality tohoto chmele spočívá i v tom, že jsou dány zákonem obce a místa, ve kterých se smí Žatecký chmel pěstovat. Na Žatecku, Rakovnicku, Podbořansku a Slánsku je jich více než třista. Takovýto chmel smí nést označení: Chmel ze Žatecké výrobní oblasti. Tato oblast se ne náhodou shoduje s územím starověkého národa Homolupulů. Pěstování chmele je totiž podmíněno souhrou klimatických a půdních podmínek, které se dnes na Žatecku potkávají s tradicí sahající až do dob dávných Homolupulů.
CHRÁM CHMELE A PIVA je záměr, který chce navázat na jedinečnost území a unikátnost kultury Homolupulů, je záměrem propagovat jedinečnost Žateckého chmele a tradice celého chmelařského regionu. Na území chrámu Chmele a Piva, jak je nazývána Žatecká chmelařská oblast, je k vidění celá řada turisticky zajímavých přírodních míst, historických měst a objektů, chmelařské venkovské i industriální architektury. Mnohé hodnoty vznikaly na základě původních tradic dávných Homolupulů a jsou i dnes dokladem jedinečnosti našeho chmelařského regionu v celosvětovém měřítku!
HOMO LUPULUS
Objev „nejstaršího pivaře“ v dubnu roku 2001 pod úrovní žateckého náměstí rozhodně nebyl, až na docela malou hliněnou destičku na dně hrobu, takovou senzací, jakou z něj udělaly některé sdělovací prostředky u nás i v zahraničí.
V mnoha zajímavých nálezech se objevují stopy zvláštní kultury, které lze datovat do období mezi 3. až 4. tisíciletím před naším letopočtem. Antropologické výzkumy, pylové a dendrologické analýzy a vědecké rozbory nacházejí v nálezech této dávné kultury mnoho společných zvláštních rysů.Tyto znaky však nelze vysledovat u žádné jiné známé kultury na území celé Evropy a to ani z pozdějších období. Jedná se především o celkově mohutnější stavbu skeletu, mírně deformovanou páteř pocházející pravděpodobně od dlouhodobé zátěže v oblasti zad i břicha a změny v krční části páteře.
Rovněž tak hrobová výbava je charakteristická a odlišuje se od obdobných nálezů v jiných lokalitách.Téměř ve všech hrobech bylo nalezeno množství hliněných úlomků konkávních i plochých tvarů se segmenty nečitelných vrypů, úlomky opracovaného dubového dřeva a záhadné kroužky z kovu o velikosti dnešního papírového pivního tácku. Nález na žateckém náměstí navíc obsahoval téměř kompletní, i když silně poškozenou hliněnou nádobu o objemu O,492 litru a malou hliněnou destičku se sedmi vrypy. A právě objev této destičky způsobil onu velkou senzaci a přispěl pravděpodobně k objasnění souvislostí s mnoha předešlými nálezy. Jednalo se totiž s největší pravděpodobností o nejstarší pivní účet, jaký kdy byl nalezen!
V okolí dnešního Žatce rostl divoký chmel již v dávných dobách a to potvrdily i pylové a spektrální analýzy provedené na odebraných vzorcích zeminy, které zjistily přítomnost pylu chmele ( Humulus Lupulus L.). Nejinak tomu bylo i při objevu „ nejstaršího pivaře“ na žateckém náměstí, kde se navíc prokázalo, že hliněná nádoba, kterou kostlivec křečovitě držel ve své pravé ruce, musela být naplněna koncentrovaným chmelovým mokem.
Toto zcela evidentně prokázané používání chmele při přípravě nápoje odlišuje tohoto starověkého člověka od ostatních jeho současníků natolik, že byl ve vědecké literatuře pojmenován Homo Lupulus nebo i Homolupulus.