OBNOVA RENESANČNÍ SLADOVNY
Investor - Město Žatec a ROP Severozápad
OBJEKT, KTERÝ PŘEŽIL SVOU KLINICKOU SMRT
V 80. letech "postihla" celé Pražské předměstí v Žatci stavební uzávěra. Počítalo se s plošnou demolicí historických skladů chmele a dalších objektů. Nové panelové sídliště se mělo připlížit až k samé hranici Městské památkové rezervace.
Majitelé začali opouštět své domy nebo do nich přestali investovat. Celý blok domů během několika let zchátral a čekal na svoji popravu. Podobný osud měla i stará renesanční sladovna.
Nejstarší zmínkou o této stavbě je údaj až z r. 1681, kdy je uváděna jako Obecní sladovna.
Z hlediska architektonického rozboru stavby je však zřejmé, že tato sladovna má mnohem starší renesanční základ, sahající do 16. století a už tehdy navazovala výstavba na gotickou základnu.
Zdevastovaný stav před zahájením obnovy je patrný z přiložených fotografií. Klenby i svislé kamenné stěny byly porušeny kořeny hub a mohutných stromů, které na nich rostly. Statické zabezpečení a doplnění konstrukcí byly projekčně i realizačně náročné a dle vyjádření statika se pohybovaly na hranici současných možností. Řešila se proto otázka, zda má obnova vůbec po ekonomické stránce vůbec smysl. Historická hodnota domu byla přesto značná.
Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch domu.
Investor zvolil variantu využití, která předpokládala umístění kluboven žateckých spolků a zájmových organizací a vytvoření výstavního prostoru pro jejich činnost. Dům neměl být pojat jako "mrtvé muzeum", kterých je ve městě několik, ale naopak jako živý organismus sloužící obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Celé přízemí mělo být propojeno s průchozím dvorem (pasáží) a bylo navrženo jako městské infocentrum vybavené pultovou obsluhou a dotekovými monitory, které byly zároveň součástí expozice Žatec ve filmu (cca 40 ukázek filmů natáčených v Žatci).
V průběhu výstavby se investor po konzultaci s poskytovatelem dotace rozhodl změnit stavební program a místo Spolkového domu dal přednost umístění hodnotné sbírce moderního umění.
To mělo za následek rozsáhlé úpravy projektu a přineslo to značné komplikace, které se snad podařilo všem účastníkům výstavby zvládnout.
Objekt je obnoven do podoby na začátku 20. století(materiály, fasády, původní německé reklamy) a je doplněno pouze několik současných novotvarů, které jsme se snažili přizpůsobit původní atmosféře domu.
OBJEKT, KTERÝ PŘEŽIL SVOU KLINICKOU SMRT
V 80. letech "postihla" celé Pražské předměstí v Žatci stavební uzávěra. Počítalo se s plošnou demolicí historických skladů chmele a dalších objektů. Nové panelové sídliště se mělo připlížit až k samé hranici Městské památkové rezervace.
Majitelé začali opouštět své domy nebo do nich přestali investovat. Celý blok domů během několika let zchátral a čekal na svoji popravu. Podobný osud měla i stará renesanční sladovna.
Nejstarší zmínkou o této stavbě je údaj až z r. 1681, kdy je uváděna jako Obecní sladovna.
Z hlediska architektonického rozboru stavby je však zřejmé, že tato sladovna má mnohem starší renesanční základ, sahající do 16. století a už tehdy navazovala výstavba na gotickou základnu.
Zdevastovaný stav před zahájením obnovy je patrný z přiložených fotografií. Klenby i svislé kamenné stěny byly porušeny kořeny hub a mohutných stromů, které na nich rostly. Statické zabezpečení a doplnění konstrukcí byly projekčně i realizačně náročné a dle vyjádření statika se pohybovaly na hranici současných možností. Řešila se proto otázka, zda má obnova vůbec po ekonomické stránce vůbec smysl. Historická hodnota domu byla přesto značná.
Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch domu.
Investor zvolil variantu využití, která předpokládala umístění kluboven žateckých spolků a zájmových organizací a vytvoření výstavního prostoru pro jejich činnost. Dům neměl být pojat jako "mrtvé muzeum", kterých je ve městě několik, ale naopak jako živý organismus sloužící obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Celé přízemí mělo být propojeno s průchozím dvorem (pasáží) a bylo navrženo jako městské infocentrum vybavené pultovou obsluhou a dotekovými monitory, které byly zároveň součástí expozice Žatec ve filmu (cca 40 ukázek filmů natáčených v Žatci).
V průběhu výstavby se investor po konzultaci s poskytovatelem dotace rozhodl změnit stavební program a místo Spolkového domu dal přednost umístění hodnotné sbírce moderního umění.
To mělo za následek rozsáhlé úpravy projektu a přineslo to značné komplikace, které se snad podařilo všem účastníkům výstavby zvládnout.
Objekt je obnoven do podoby na začátku 20. století(materiály, fasády, původní německé reklamy) a je doplněno pouze několik současných novotvarů, které jsme se snažili přizpůsobit původní atmosféře domu.