CHMELOVÝ MAJÁK
CHMELOVÝ MAJÁK
investor: Město Žatec & ROP Region soudržnosti Severozápad NUTS2
Čestné uznání Grand Prix Obce architektů v roce 2011
PŘEZDÍVKY: CHAMELEON & RÁKOSNÍČEK
- rozhledna se symbolem chmelnice na vrcholu
- světlomety viditelné do 30 km spouštěné jako upoutávka na kulturní akce ve městě
- dalekohledy zaměřené na zajímavé detaily
- výtah s 3D projekcí
- prosklená podlaha, 12 diváků s 3D brýlemi
- vyhlídkový ochoz na žateckou chmelařskou zónu
- spodní 3D projekce horní 2D projekce , 3D trikový film
- imitace letu balónu nad Žatce a nad chemlnicemi
- proudění vzduchu pro podporu promítaných efektů
- speciální ozvučení – vertikální stereo
- kouřové a světelné efekty
- vibrace a zrychlování výtahu na podporu promítaných efektů
Statika a ocelová konstrukce: Doc. Ing. Tomáš Vraný, CSc a Doc. Dr. Ing. Luboš Podolka
katedra ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT Praha,
Ing. František Zlatohlávek (Metall Quatro), Ing. Dluhoš
Fotografie objektu: Ester Havlová
Z požárních a statických důvodů je pohyb lidí v původních chmelařských objektech omezen na menší skupiny návštěvníků. V rámci budování expozice v sousedním skladu bylo nutné obrátit „tok“ návštěvníků jednosměrně směrem dolů, aby se jednotlivé skupiny nekřížily. Původní myšlenka vnějšího schodiště postupně přerostla v řešení vstupního objektu ve formě věže – rozhledny – ze které je možné přehlédnout celé žatecké pražské předměstí, které je dnes tvořeno několika desítkami chmelařských staveb vkomponovaných postupným vývojem do původní středověké urbanistické struktury města.
Jako výše zmiňovaný dávkovač návštěvníků slouží atypický výtah pro 12 osob. Výtah odveze skupinu návštěvníků na úroveň nejvyššího podlaží uvedeného chmelařského skladu, kde začíná prohlídka objektu.
Výtah je vybaven horní 2D a dolní 3D projekcí přes skleněnou podlahu a tak divák může během jízdy výtahem zažít simulovaný 3D let balónem nad Žatcem a okolními chmelnicemi. K prostorovému zážitku přispívají i unikátně řešené pohybové efekty výtahu jako je zrychlování, klesání a vibrace výtahu v závislosti na ději filmu, dokonalé vertikální stereo ozvučení, světelné efekty, proudění vzduchu. Jeden z návštěvníků nazval výtah 6D efektem. Návštěvníci si mohou při zastavení výtahu vystoupit na vyhlídkovou plošinu a mohou se přesvědčit, že objekty, které pozorovaly ve filmu při cestě výtahem, jsou skutečné.
Po skončení jízdy výtahem přejdou návštěvníci přes spojovací most do historického skladu chmele, kde je čeká úkol projít labyrintem z chmelových žoků. Uź v gotických katedrálách byl labyrint symbolem a cestou k poznání. Poznáním je v našem případě velká skleněná chmelová šiška umístěná na konci labyrintu. Tato ve skutečnosti malá hlávka je symbolem prosperity a bohatství Žatecka. Bez ní by ve městě po celá staletí nestály tak honosné domy, kostely, zahrady, hotely…. Bez ní nebyly postaveny ani současné sušárny, balírny a sklady chmele dnes v zájmu památkové péče a UNESCO. Chmelová hlávka je poznáním návštěvníků i obyvatel města. Je to původce prosperity, tradic, oslav, hrdosti, ale i odříkání a dřiny ve chmelnicích.
VĚŽ CHAMELEON
Věž – Chmelový maják je umístěna v ochranném pásmu MPR Žatec (1961 – jako první v dnešní ČR) a v zóně technických památek chmelařství. Od začátku byl přístup památkové péče k projketu CHCHP kladný a byl pochopen i původní záměr architektů vnést do současné zástavby kontrast původní architektury s obrazem dnešní doby. Důsledně však byl opakován požadavek, aby věž svou výškou a hmotou nerušila současné panorama města a Pražského předměstí. Hledali jsme proto vhodnou proporci věže a vyzkoušeli různá materiálová řešení. Hledali jsme takovou konstrukci pláště, která by byla z dálkových pohledů spíše průhledná a z pohledů z přilehlého náměstíčka působila věž naopak hmotně. Dřevěné lamely byly zamítnuty investorem z důvodů složité údržby. Nakonec jsme se přikolnili k obvodovému plášti z pozinkovaných pororoštů. Ty splňovaly předem dané požadavky. Na prostorovém modelu se navíc ukázalo, že různě orientované pororošty nám umožní vytvořit mozaikový efekt fasády. Ten se nejvíce uplatňuje při slunečním svitu a při nočním nasvětlení. V každém okamžiku a z každého místa se tak plášť věže jeví jinak.Proto i přezdívka Chameleon. Jeho průhlednost a struktura se tedy mění s časem a prostorem v závislosti na momentálním osvětle ní a místě pozorovatele.
MAGICKÁ SEDMIČKA
Výsledný poměr výšky a šířky věže je 7:1. Na střeše Chmelového majáku je umístěno 7 silných ocelových pozinkovaných tyčí, které symbolizují vertikály zdejších chmelnic. Mezi těmito tyčemi je na střeše věže kryto 7 silných světlometů, jež svými sedmi paprsky prodlužují v noci ocelové tyče do veliké výšky. Viditelnost efektu je okolo 20km. Toto silné osvětlení bude spouštěno jen vyjímečně a pouze při státních svátcích a před významnými kulturními událostmi města. Jako správný maják bude i Chmelový Maják navádět obyvatele chmelařského regionu v době svátků a oslav do jejich chmelového přístavu – do Žatce.
Založení věže nebylo jednoduché. Geologický průzkum ukázal velmi hluboké jílovité podloží. Statici z Katedry ocelových konstrukcí stavební fakulty ČVUT navrhli založení věže na 4 plovoucích velkoprůměrových pilotách délky 15m. Ocelová pozinkovaná konstrukce je tvořena vnitřním nosným tubusem (výtahová šachta), ke kterému je přidán druhý, obvodový tubus nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv (výtah). Přesto věž vykazuje jistý pohyb, který musel být v místě styku věže (spojovací most) s původním chmelovým sladem řešen kluznou dilatací s teflonovou vložkou.
V obvodovém plášti z pozinkovaných ze zavěšených pororoštových panelů jsou místy vytvořeny průzory, ve kterých jsou nainstalovány dalekohledy nebo kukátka zaměřené na významné architektonické detaily v okolí.
V minulosti se podílely věže na podávání informací obyvatelům města (hodiny, ponocný, hlásný, strážný, minarety….). I nová věž v Žatci tuto funkci bude plnit. Jen ručičkový ciferník a hlásného nahradily LED displeje.
Bezpečnost provozu věže byla předmětem zájmu hasičů. Zpracovatelem požárních norem byla vypracována odborná expertiza, která stanovila kritéria hořlavosti, tedy spíše nehořlavosti, použitých materiálů, kabelů….a pod.Technologické systémy jsou vesměs zálohovány náhradními zdroji energie. Schodišťové prostory i výtah jsou vybaveny kamerami a nouzovými tlačítky s přenosem signálu k centrálnímu pultu v informačním centru.
Dešťové vody a tající námraza je svedena po plášti do sníženého suterénu věže odkud jsou do kanalizace vedeny samospádem zdvojenými odtoky s automatickým vyhříváním. Pro případ selhání je navržen ještě jistící přečerpávací agregát.
Z HISTORIE VZNIKU PROJKETU CHRÁM CHMELE A PIVA V ŽATCI
Na území Žatecké chmelařské oblasti i v historicky souvisejících regionech je možno spatřit typické chmelařské stavby téměř ve všech obcích. Dávají městům, vesnicím i krajině neopakovatelný výraz. Chmelařské a pivovarnické stavby jsou dokladem tradic regionu, dokladem využití zdejších stavebních materiálů a jsou většinou předmětem zájmu památkové ochrany. Opravdovým fenoménem, ve světě nemajícím obdoby, je urbanistický komplex skladů, sušáren a balíren chmele na žateckém Pražském předměstí. Jedná se o ucelený zachovalý soubor chmelařských budov, ulic a náměstí z přelomu 19. a 20. století, vytvářejících unikátní skupinu technických památek chmelařství v centru dnešního města. Zónu vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR.
V současnosti připravuje Ministerstvo kultury ČR materiály pro kandidaturu výše uvedených staveb do seznamu Technických památek UNESCO (bližší informace Ing. Arch. Věra Kučová z NPÚ Praha
Je doložené,že chmel byl po 8OO let fenoménem Žatce. Bez chmele by město Žatec nikdy nebylo tím čím je. Specifické klimatické podmínky Žatecka udělaly z místního chmele světový unikát a skvělý obchodní a exportní artikl.
Dnes je archeologickým nálezem doložené, že chmel jako bylina dominoval v tomto území dříve, než jsme se doposud domnívali. Dokonce bychom mohli směle tvrdit,že všechny současné vyšlechtěné kvalitní chmelové kultury mají své historické kořeny zde, na Žatecku.
Chmel vždy rozhodoval o prosperitě i úpadku Žatce a přilehlého okolí. Stal se modlou, která byla uctívaná a oslavovaná. A projekt chce na tuto skutečnost a tyto tradice navázat.
Chceme vybudovat symbolický chrám, který bude chmelu věnován. Chrám jako turistický magnet města. Chrám ve starém, původním chmelařském objektu, který v minulosti sloužil jako sušárna, sklad a balírna chmele.
Realizace Chrámu Chmele a Piva v Žatci má ještě jeden důležitý cíl : přispět jako startovací element k rozvoji zážitkové turistiky v Žatci. Pivo je fenoménem , který provází lidstvo už starověku a Žatecký chme je spojen s nejslavnějšími pivními značkami dneška.
Málokdo, možná nikdo netušil, co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel pivo doslova doma.
Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový), byl nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území : Chrám Chmele a Piva a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agrutristiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti. Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.
Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byli vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník, který opouští měst pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“
investor: Město Žatec & ROP Region soudržnosti Severozápad NUTS2
Čestné uznání Grand Prix Obce architektů v roce 2011
PŘEZDÍVKY: CHAMELEON & RÁKOSNÍČEK
- rozhledna se symbolem chmelnice na vrcholu
- světlomety viditelné do 30 km spouštěné jako upoutávka na kulturní akce ve městě
- dalekohledy zaměřené na zajímavé detaily
- výtah s 3D projekcí
- prosklená podlaha, 12 diváků s 3D brýlemi
- vyhlídkový ochoz na žateckou chmelařskou zónu
- spodní 3D projekce horní 2D projekce , 3D trikový film
- imitace letu balónu nad Žatce a nad chemlnicemi
- proudění vzduchu pro podporu promítaných efektů
- speciální ozvučení – vertikální stereo
- kouřové a světelné efekty
- vibrace a zrychlování výtahu na podporu promítaných efektů
Statika a ocelová konstrukce: Doc. Ing. Tomáš Vraný, CSc a Doc. Dr. Ing. Luboš Podolka
katedra ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT Praha,
Ing. František Zlatohlávek (Metall Quatro), Ing. Dluhoš
Fotografie objektu: Ester Havlová
Z požárních a statických důvodů je pohyb lidí v původních chmelařských objektech omezen na menší skupiny návštěvníků. V rámci budování expozice v sousedním skladu bylo nutné obrátit „tok“ návštěvníků jednosměrně směrem dolů, aby se jednotlivé skupiny nekřížily. Původní myšlenka vnějšího schodiště postupně přerostla v řešení vstupního objektu ve formě věže – rozhledny – ze které je možné přehlédnout celé žatecké pražské předměstí, které je dnes tvořeno několika desítkami chmelařských staveb vkomponovaných postupným vývojem do původní středověké urbanistické struktury města.
Jako výše zmiňovaný dávkovač návštěvníků slouží atypický výtah pro 12 osob. Výtah odveze skupinu návštěvníků na úroveň nejvyššího podlaží uvedeného chmelařského skladu, kde začíná prohlídka objektu.
Výtah je vybaven horní 2D a dolní 3D projekcí přes skleněnou podlahu a tak divák může během jízdy výtahem zažít simulovaný 3D let balónem nad Žatcem a okolními chmelnicemi. K prostorovému zážitku přispívají i unikátně řešené pohybové efekty výtahu jako je zrychlování, klesání a vibrace výtahu v závislosti na ději filmu, dokonalé vertikální stereo ozvučení, světelné efekty, proudění vzduchu. Jeden z návštěvníků nazval výtah 6D efektem. Návštěvníci si mohou při zastavení výtahu vystoupit na vyhlídkovou plošinu a mohou se přesvědčit, že objekty, které pozorovaly ve filmu při cestě výtahem, jsou skutečné.
Po skončení jízdy výtahem přejdou návštěvníci přes spojovací most do historického skladu chmele, kde je čeká úkol projít labyrintem z chmelových žoků. Uź v gotických katedrálách byl labyrint symbolem a cestou k poznání. Poznáním je v našem případě velká skleněná chmelová šiška umístěná na konci labyrintu. Tato ve skutečnosti malá hlávka je symbolem prosperity a bohatství Žatecka. Bez ní by ve městě po celá staletí nestály tak honosné domy, kostely, zahrady, hotely…. Bez ní nebyly postaveny ani současné sušárny, balírny a sklady chmele dnes v zájmu památkové péče a UNESCO. Chmelová hlávka je poznáním návštěvníků i obyvatel města. Je to původce prosperity, tradic, oslav, hrdosti, ale i odříkání a dřiny ve chmelnicích.
VĚŽ CHAMELEON
Věž – Chmelový maják je umístěna v ochranném pásmu MPR Žatec (1961 – jako první v dnešní ČR) a v zóně technických památek chmelařství. Od začátku byl přístup památkové péče k projketu CHCHP kladný a byl pochopen i původní záměr architektů vnést do současné zástavby kontrast původní architektury s obrazem dnešní doby. Důsledně však byl opakován požadavek, aby věž svou výškou a hmotou nerušila současné panorama města a Pražského předměstí. Hledali jsme proto vhodnou proporci věže a vyzkoušeli různá materiálová řešení. Hledali jsme takovou konstrukci pláště, která by byla z dálkových pohledů spíše průhledná a z pohledů z přilehlého náměstíčka působila věž naopak hmotně. Dřevěné lamely byly zamítnuty investorem z důvodů složité údržby. Nakonec jsme se přikolnili k obvodovému plášti z pozinkovaných pororoštů. Ty splňovaly předem dané požadavky. Na prostorovém modelu se navíc ukázalo, že různě orientované pororošty nám umožní vytvořit mozaikový efekt fasády. Ten se nejvíce uplatňuje při slunečním svitu a při nočním nasvětlení. V každém okamžiku a z každého místa se tak plášť věže jeví jinak.Proto i přezdívka Chameleon. Jeho průhlednost a struktura se tedy mění s časem a prostorem v závislosti na momentálním osvětle ní a místě pozorovatele.
MAGICKÁ SEDMIČKA
Výsledný poměr výšky a šířky věže je 7:1. Na střeše Chmelového majáku je umístěno 7 silných ocelových pozinkovaných tyčí, které symbolizují vertikály zdejších chmelnic. Mezi těmito tyčemi je na střeše věže kryto 7 silných světlometů, jež svými sedmi paprsky prodlužují v noci ocelové tyče do veliké výšky. Viditelnost efektu je okolo 20km. Toto silné osvětlení bude spouštěno jen vyjímečně a pouze při státních svátcích a před významnými kulturními událostmi města. Jako správný maják bude i Chmelový Maják navádět obyvatele chmelařského regionu v době svátků a oslav do jejich chmelového přístavu – do Žatce.
Založení věže nebylo jednoduché. Geologický průzkum ukázal velmi hluboké jílovité podloží. Statici z Katedry ocelových konstrukcí stavební fakulty ČVUT navrhli založení věže na 4 plovoucích velkoprůměrových pilotách délky 15m. Ocelová pozinkovaná konstrukce je tvořena vnitřním nosným tubusem (výtahová šachta), ke kterému je přidán druhý, obvodový tubus nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv (výtah). Přesto věž vykazuje jistý pohyb, který musel být v místě styku věže (spojovací most) s původním chmelovým sladem řešen kluznou dilatací s teflonovou vložkou.
V obvodovém plášti z pozinkovaných ze zavěšených pororoštových panelů jsou místy vytvořeny průzory, ve kterých jsou nainstalovány dalekohledy nebo kukátka zaměřené na významné architektonické detaily v okolí.
V minulosti se podílely věže na podávání informací obyvatelům města (hodiny, ponocný, hlásný, strážný, minarety….). I nová věž v Žatci tuto funkci bude plnit. Jen ručičkový ciferník a hlásného nahradily LED displeje.
Bezpečnost provozu věže byla předmětem zájmu hasičů. Zpracovatelem požárních norem byla vypracována odborná expertiza, která stanovila kritéria hořlavosti, tedy spíše nehořlavosti, použitých materiálů, kabelů….a pod.Technologické systémy jsou vesměs zálohovány náhradními zdroji energie. Schodišťové prostory i výtah jsou vybaveny kamerami a nouzovými tlačítky s přenosem signálu k centrálnímu pultu v informačním centru.
Dešťové vody a tající námraza je svedena po plášti do sníženého suterénu věže odkud jsou do kanalizace vedeny samospádem zdvojenými odtoky s automatickým vyhříváním. Pro případ selhání je navržen ještě jistící přečerpávací agregát.
Z HISTORIE VZNIKU PROJKETU CHRÁM CHMELE A PIVA V ŽATCI
Na území Žatecké chmelařské oblasti i v historicky souvisejících regionech je možno spatřit typické chmelařské stavby téměř ve všech obcích. Dávají městům, vesnicím i krajině neopakovatelný výraz. Chmelařské a pivovarnické stavby jsou dokladem tradic regionu, dokladem využití zdejších stavebních materiálů a jsou většinou předmětem zájmu památkové ochrany. Opravdovým fenoménem, ve světě nemajícím obdoby, je urbanistický komplex skladů, sušáren a balíren chmele na žateckém Pražském předměstí. Jedná se o ucelený zachovalý soubor chmelařských budov, ulic a náměstí z přelomu 19. a 20. století, vytvářejících unikátní skupinu technických památek chmelařství v centru dnešního města. Zónu vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR.
V současnosti připravuje Ministerstvo kultury ČR materiály pro kandidaturu výše uvedených staveb do seznamu Technických památek UNESCO (bližší informace Ing. Arch. Věra Kučová z NPÚ Praha
Je doložené,že chmel byl po 8OO let fenoménem Žatce. Bez chmele by město Žatec nikdy nebylo tím čím je. Specifické klimatické podmínky Žatecka udělaly z místního chmele světový unikát a skvělý obchodní a exportní artikl.
Dnes je archeologickým nálezem doložené, že chmel jako bylina dominoval v tomto území dříve, než jsme se doposud domnívali. Dokonce bychom mohli směle tvrdit,že všechny současné vyšlechtěné kvalitní chmelové kultury mají své historické kořeny zde, na Žatecku.
Chmel vždy rozhodoval o prosperitě i úpadku Žatce a přilehlého okolí. Stal se modlou, která byla uctívaná a oslavovaná. A projekt chce na tuto skutečnost a tyto tradice navázat.
Chceme vybudovat symbolický chrám, který bude chmelu věnován. Chrám jako turistický magnet města. Chrám ve starém, původním chmelařském objektu, který v minulosti sloužil jako sušárna, sklad a balírna chmele.
Realizace Chrámu Chmele a Piva v Žatci má ještě jeden důležitý cíl : přispět jako startovací element k rozvoji zážitkové turistiky v Žatci. Pivo je fenoménem , který provází lidstvo už starověku a Žatecký chme je spojen s nejslavnějšími pivními značkami dneška.
Málokdo, možná nikdo netušil, co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel pivo doslova doma.
Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový), byl nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území : Chrám Chmele a Piva a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agrutristiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti. Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.
Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byli vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník, který opouští měst pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“